Navigace

Obsah

Farní kostel ve Starém Rožmitále

 

KresbaV areálu kostela ve Starém Rožmitále je k vidění fara, kaplanka a farní kostel Povýšení sv. Kříže, který je dokonce starší než samotný rožmitálský hrad. Starorožmitálský kostel a osada, která kolem něho vznikla, patří k nejstarším částem našeho města.

Původně byl určitě postaven v raně gotickém slohu. Jeho vznik se totiž datuje do let 1230-1240, ale později byl přestavěný do podoby baroka. Z gotiky mu zůstal nádherný gotický portál, který byl odhalen při přestavbě kostela ve 20. století. Najdete ho z boku kostela směrem k budově fary. Můžeme jen litovat, že z gotické stavby nezůstalo gotické žebroví a gotická okna.

V tomto kostele působila v historii celá řada významných a známých osobností. Jako kněz tu v 16.století působil Václav Hájek z Libočan , autor Kroniky české (1541). Kronikář to byl sice velmi známý a určitě šikovný, jeho kronika byla velice oblíbená a pěkně se četla, ale byla plná výmyslů a nepravd. K dobru mu lze přičíst, že to nemyslel zle, neboť byla psána v hluboce vlasteneckém duchu a lidé ji četli velice rádi, dá se říci, že byla ve své době velice oblíbeným čtením. Nelze ani popřít to, že ji psal katolický kněz, a mohla se proto i v době pobělohorské s některými úpravami vydávat. Václav Hájek z Libočan byl potomek rodiny vladycké a vychován byl ve víře podobojí, ale potom přistoupil k církvi katolické, proto byl nazýván „apostatou“ (odpadlíkem). Roku 1526 se stal farářem ve Starém Rožmitále, ale již v roce 1527 opustil osadu a stal se děkanem na Karlštejně. Jeho nástupce i osadníci si stěžovali, že odvezl některé věci z kostela, že více bral, než se zasloužil, že při faře nezachoval tolik nábytku, kolik ho tam mělo být, když se na faru nastěhoval. Odvezl prý s sebou spoustu věcí, které byly majetkem kostela. Žalovali ho proto a on musel vše napravit a zaplatit soudní výlohy. Byl asi dost konfliktní osobností, protože i z Karlštejna byl brzy propuštěn a to prý způsobem ne zcela čestným. Byl přivázán pod břicho osla a dopraven do Prahy, což byl trest od manželky karlštejnského purkrabího.

Po kronikáři Hájkovi se dochovala jeho korespondence s panem Lvem z Rožmitálu. Z ní se dá vyčíst, že se zde pokoušeli těžit stříbro. Hájek zemřel v Praze 9.března 1553.

kresbaPokud se zajdete podívat do kostela, když bude otevřený, prohlédněte si hlavně nádherné varhany z roku 1751, které nechal postavit rožmitálský farář Antonín Platnýř. Stavitelem varhan byl zřejmě jihočeský varhanář Martina Paleček. Uvádí se, že právě zde poprvé zazněla v roce 1796 Česká mše vánoční, když tu jako regenschori působil J.J. Ryba. I on se nemalou měrou zapsal jako významná osobnost do dějin kostela ve Starém Rožmitále. Denně zde hrával na kúru na již zmíněné varhany, zde v Rožmitále složil svoji Českou mši vánoční a pravděpodobně poprvé ji zde uvedl. Konec Rybova života však byl tragický - 8. dubna roku 1815 spáchá Jakub Jan Ryba sebevraždu nedaleko Rožmitálu nad vesnicí Voltuš „Na Štěrbině“. Jako sebevrah byl pochován na starém morovém hřbitově blízko Nového rybníka. Teprve roku 1855 byly jeho ostatky přeneseny na starorožmitálský hřbitov. Jeho hrob najdete hned za hřbitovní zdí blízko kostela, odkud může slyšet své milované varhany.

Kardinál Miloslav Vlk tu působil jako farář v 70. letech 20.století. Zajímal se také o historii Jakuba Jana Ryby a objevil tu na faře jednu jeho dochovanou skladbu. Z Rožmitálu musel roku 1978 odejít, ale po roce 1989 se stal nejprve českobudějovickým biskupem, pak pražským arcibiskupem a kardinálem, primasem českým. Byl rovněž jmenován čestným občanem města Rožmitálu.

Kolem kostela se původně rozkládal farní hřbitov, který byl v polovině 19.století uzavřen, protože vznikl nový farní hřbitov a na něj byly přeneseny ostatky J. J. Ryby. Kostel prošel v 90. letech nákladnou rekonstrukcí interiéru i exteriéru a patří k historickým klenotům města a celého okolí. V souvislosti s opravami oken byly v kostele vytvořeny také vitráže, které stojí za prohlídku. Je mezi nimi také osobní pečeť J.J. Ryby a velká královská pečeť Johany z Rožmitálu.

Kresba


Martina Janoušková a Barbora Flachsová

obrázky Martiny Janouškové