Okolí Rožmitálska - Slavnostní zahajovací koncert

SLAVNOSTNÍ CEREMONIE A ZAHAJOVACÍ KONCERT V RÁMCI OSLAV „ROKU ČESKÉ HUDBY 2024“

7. ROČNÍK FESTIVALU JAKUBA JANA RYBY 2024

ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM

31. 05. 2024 – pátek, farní kostel Povýšení sv. Kříže – Starý Rožmitál

17.30 PIETNÍ VZPOMÍNKA S MODLITBOU ZA JAKUBA JANA RYBU U JEHO HROBU – p. Petr Misař RPT

18.00 MŠE SV. K POCTĚ SV. KŘÍŽE OBĚTOVANÁ ZA JAKUBA JANA RYBU

19.00 ZAHAJOVACÍ KONCERT

7. ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby se koná pod záštitou:

Mgr. Pavla Bártla, starosty města Rožmitál pod Třemšínem,

JUDr. Josefa Kaisera, místostarosty města Rožmitál pod Třemšínem,

J. Exc. Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa pražského a primase českého,

patera Mgr. Petra Misaře, administrátora římskokatolické farnosti Starý Rožmitál,

Mgr. Petry Peckové, hejtmanky Středočeského kraje,  

a Huberta Hoyera, předsedy Společnosti Jakuba Jana Ryby  

Program Zahajovacího koncertu:

Jakub Jan Ryba: Stabat Mater (české), N 438 – obnovená rožmitálská premiéra.

Antonio Vivaldi: Gloria, RV 589

L’Armonia Terrena Ensemble:

Milan Al-Ashhab – 1. housle, Barbora Kolářová – 2. housle, Vít Kubík/Vanda Kubíková – viola, Petr Malíšek – violoncello, Tomáš Vybíral – kontrabas, Dana Wichterlová – hoboj, Jiří Houdek – trubka,

Jan Pařík – 1. klarinet, David Šimeček – 2. klarinet, Zuzana Rzounková – 1. lesní roh, Martin Sokol –                        1. lesní roh, Jiřina Marešová – varhanní pozitiv.

L’Armonia Terrena Vocale:

Soprány: Eliška Minářová a Eva Hartová, alty: Marie Svobodová a Anna Moriová,

tenoři: Matúš Šimko a Petr Dvořák, basy: Jiří Miroslav Procházka a Radek Martinec – bas.

Dirigent a nastudování Zdeněk Klauda

Dominantou Slavnostního zahajovacího koncertu bude Rybova půlhodinová kompozice Stabat Mater z roku 1790. Téma sekvence Stabat Mater Ryba za svého života zhudebnil třikrát. Nejen u kantora jakým Ryba byl, je to jedinečný počin. Dvě zhudebnění byly na český text a to největší z roku 1805 na text latinský. Zhudebnění z roku 1790, které uvádíme na Slavnostním zahajovacím koncertě, je ze všech tří děl to nejstarší. Jedná se o nejmenší známou Rybovu oratorní skladbu. Dílo je šestidílné a tvoří jej: tři árie (tenorová II. Máti, propůjč [mi milosti], basová III. Čiň, ať mi se srdce [rozže] a IV. Panno nejjasnější), jeden vokální kvartet sólistů (I. Stála Matka [litující]) a dvě sborové části (V. Jeho ranami [nás ukoj] a VI. Finale. Rač mne křížem [ostříhati]). Hudební zajímavostí je, že v koncepci Rybovy partitury tvoří dvě závěrečné sborové části polovinu celého díla. Další zajímavostí je, že tato skladba je jedno z prvních Rybových větších děl na český text. Text je použit  z nejrozšířenějšího českého katolického kancionálu období baroka, tedy Kancionálu Českého sestaveného Matějem Václavem Šteyerem. Ryba se v použití textu od kánonu drobně odchýlil a malou část vynechal.

Antonio Vivaldi napsal nejspíše tři díla s názvem Gloria, z čehož se zachovaly dvě z nich (RV 588 a RV 589). Třetí dílo (RV 590) je zmíněno pouze v katalogu Kreuzherren a je považováno za ztracené. Gloria RV 589 je jednoduše známé jako Vivaldiho „Gloria“ kvůli své mimořádné popularitě. Tato skladba spolu se svou mateřskou skladbou RV 588 vznikla ve stejné době během Vivaldiho zaměstnání v Pietě, nejspíše v roce 1715. Dílo odráží vyspělost Vivaldiho tvorby a nastupující styl pozdního italského baroka.

Přijďte s námi zažít mimořádné zážitky ve společnosti Rybovy hudby!

Festival Jakuba Jana Ryby, to je hudba, která vás vezme za srdce.

www.rybuvfestival.cz