Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Rezervace, ubytování

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 44
TÝDEN: 976
CELKEM: 527923

Práce

Pracovní nabídky

Obsah

Cyklistická trasa A
(autor Ing. S. Haš)

Rožmitál pod Třemšínem – Padrťské rybníky – Míšov – Třemšín – Dědek – Voltuš – (naučná stezka Bílá skála)

Tato trasa je rozdělena na dvě části: Padrťská ( A1 ) a Třemšínská ( A2 ). Spojkou ( A ) je možné obě tyto části spojit a projet je najednou.
Část A1

Popis trasy A1: Rožmitál p. Tř. - Padrťské rybníky – Teslíny
Délka trasy:    22 km do Teslín, 30 km zpět do Rožmitálu

mapka A1

Začátek trasy je u autobusovéno nádraží v Rožmitále p. Tř. Odtud se vydáme po zelené turistické značce na silnici kolem Podzámeckého rybníka a vlevo jižním směrem k náměstí. Ihned za první křižovatkou a po přejezdu mostku je na rohu ulice "Příkopy" dům s pamětní deskou. Zde bývala škola, ve které působil učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba. Pak vjedeme na západní část náměstí a vpravo se dáme Hofmeisterovou ulicí. Za zatáčkou je po pravé straně dům, kde působil spisovatel Rudolf Richard Hofmeister  a za ním dále stojí hezký roubený domek zvaný Platejz. Za stavidly rybníka odbočíme vpravo ke starodávné lípě a za ní projedeme alejí Johanky z Rožmitálu s hezkým výhledem na Podzámecký rybník. Na konci aleje můžeme navštívit Cvokařské muzeum a pak vjedeme do Starého Rožmitála. Pojedeme kolem kostela Povýšení sv.Kříže, přejedeme hlavní silnici do Plzně a jedeme kolem bývalého morového hřbitova u Nového rybníka (kde byl poté, co si vzal život, pohřben J. J. Ryba)  až na křižovatku cest u  Sobenského rybníka.

 

Sobenský rybník o rozloze 2 ha je obklopen lesními porosty. Pod hrází stával kdysi vodní mlýn, ten však byl při velké povodni v roce 1895 zničen vodou, protékající protrženou hrází rybníka.
Rybník s hrází vysokou 5,6 m a délkou 165 m byl obnoven až v roce 1950. Kolem rybníka a pod jeho hrází je dnes mnoho rekreačních chat a provozují se zde letní prázdninové tábory pro děti.


Z křižovatky pokračujeme po zelené značce do vsi Buková, kde odbočíme vpravo na silnici (značenou jako cyklistická stezka 2274). Přijedeme na křižovatku U Svatého Jana, kde stojí partyzánský pomníček. Pojedeme rovně kolem Červeného vrchu (784 m n.m), v jehož úbočí je od poloviny 20. století zaříznut velký kamenolom.
 

V lomu se vytěží každoročně asi 20 až 30 tisíc tun kameniva, v největší míře štěrku. Štěrk i stěny kamenolomu mají červenou barvu, kterou způsobují oxidy železa. V těchto místech se kdysi opravdu těžila železná ruda. Pod silnicí, poblíž Gangloffova náhonu, se nacházejí zbytky odvodňovací štoly železorudného dolu, který nesl jméno pražského arcibiskupa V. L. Chlumčanského z Přestavlk a Chlumčan (1749 – 1830). Ten byl nejvyšším správcem rožmitálského arcibiskupského panství od roku 1814.

Asi tříkilometrový Gangloffův náhon nechal vybudovat arcibiskupský lesmistr K.D.Gangloff (1809 – 1879) proto, aby se omezil odtok vody z rožmitálského do zbirožského panství. Voda se odvádí od pramenů Padrťského potoka (Klabavy) přes rozvodí k prameništi potoka Buková. Na své cestě poháněla četné hamry a pily. Kanál je kopaný, místy zpevněný výdřevou.


Naše cesta za kamenolomem vede dále po silnici do místa, kde bývala obec Přední Záběhlá. Zachovala se zde pouze kamenná studna. Ještě před ní odbočíme na místo Zadní Záběhlé. Zde zůstaly pouze studánky a také kamenná studna.
 

Na rozcestí v Přední Záběhlé stojí asi 350 let starý dub letní. Obvod jeho kmene je 785 cm, nad nízkým kmenem se dub dělí do dvou větví, jedna je svislá, druhá šikmo odchýlená. Výška koruny je 16,5 m. Nedaleko stojí další dva duby, ale výrazně mladší.
Obec Záběhlou založili kolonisté, kteří sem přišli na pozvání pražského arcibiskupa Františka Ferdinanda někdy kolem roku 1725, aby vykonávali lesní práce. Lidé zde měli výhodné životní podmínky, mohli si postavit domky a dostali zdarma půdu pro svou obživu. A také dvanáctiletou robotní úlevu, která se ale nevztahovala na čas žní a sklizně sena. Obec se rozrůstala, počátkem 19. stletí zde žilo téměř 600 obyvatel. Po první světové válce byla postavena škola a velká kaple.
V roce 1953 bylo vládou vydáno usnesení o rozšíření vojenského prostoru v Brdech a obě části Záběhlé a několik dalších obcí bylo zbořeno.


Z místa kde stávala Zadní Záběhlá se vydáme do příjemného širokého údolí říčky Klabavy. Mineme cestou dva menší rybníky, pod nimiž bývaly hamry pro zpracování železa. Pak  dojedeme pod hráz Dolejšího Padrťského rybníka , kde se dříve rozkládala obec Padrť.
 

Počátek obce Padrť lze zasadit do roku 1670, kdy majitel mirošovského panství František Diviš Vratislav z Mitrovic nechal pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka postavit železnou huť. V roce 1753 pracovala na Padrti vysoká pec, čtyři zkujňovací hamry a jeden hamr cánový. Kolem huti se rozrůstala malá osada. Také huť se zvětšovala. Již v roce 1804 zde byla postavena jednotřídní škola pro děti z Padrtě a ze Záběhlé.
V polovině 19. století začala výroba železa klesat a z Padrti se začala stávat turistická oblast. Na letní byt sem jezdili známé osobnosti: herec Eduard Vojan, básníci Karel Toman a Vladimír Holan, spisovatelka Růžena Jesenská. Od počátku německé okupace v roce 1939 odešly poklidné časy letních dovolených a obec pak žila obyčejným životem až do roku 1953, kdy sdílela stejný osud jako Záběhlá.


Chvíli se pokocháme pohledem na Dolejší rybník z jeho hráze a pak po ujetí 1,8 km cesty dojedeme k lovecké chatě Dzůrovka na kraji hráze Hořejšího Padrťského rybníka. Projdeme se po hrázi a určitě neodoláme odpočinout si tady delší chvíli a pozorovat život na rybníku, na loukách za ním a vzhlížet k protějším lesům na úbočí vrchu Praha  862 m n.m.)
 

Padrťské rybníky založil před rokem 1565 podnikavý majitel mirošovského a rožmitálského panství Florian Gryspek z Gryspachu. Sypaná hráz Hořejšího rybníka má délku 800 m. Rozloha obou rybníků se měnila podle jejich vzdutí. Dnešní rozloha Dolejšího rybníka má při plném zatopení 65 ha, ale napouští se asi na polovinu. Plocha Hořejšího rybníka je asi 75 ha, ale bývala až 130 ha. Na někdejším dně v jižní části horního rybníka jsou dnes rozsáhlá mokřinatá území a podmáčené lesy.
Padrťské rybníky byly určeny především k chovu ryb a jako zásobárna vody pro plavení dříví. V okolí rybníků se vyskytuje  řada chráněných rostlin a živočichů. Hnízdí zde orel mořský, bekasina otavní, čáp černý, volavka šedá, žije zde také vydra.

Je třeba též vzpomenout, že v roce 1911 byl u Padrťských rybníků první skautský tábor v Čechách. Na jaře tohoto roku založil tajemník obecního úřadu v Rožmitále pod Třemšínem ing. František Hofmeister první skautskou kolonii nejen v Čechách, ale i v celém Rakousko-Uhersku, kterou nazval „Americká kolonie pro mládež v Rožmitále“, a její první výlety vedly právě k Padrťským rybníkům. Na širší základně se ale skautská organizace začala rozvíjet až následující rok po skautském letním táboře u hradu Lipnice, který organizoval A. B. Svojsík.


Od hráze rybníků pokračujeme po červené značce přes Zlatý potok kolem malých rybníčků k Teslínskému klášteru na severovýchodním svahu vrchu Břížkovec (719 m n.m.).
 

V období let 1320 – 1350 zde bylo založeno probošství benediktinů z Ostrova u Davle. Největší stavbou byl jednolodní kostel a pak několik různě velkých domů. V blízkosti bývala malá čtvercová stavba, snad zvonice. V roce 1421 bylo probošství vypáleno a pobořeno husity. Mniši utekli a klášter už nebyl obnoven. V současnosti jsou již patrné pouze zbytky základů budov.


Červená značka nás dovede na okraj části obce Míšov, zvané Bělehrad. Odtud asi 0,5 km západním směrem vede cesta k Atom Muzeu Javor 51.
 

Zde býval přísně střežený objekt bývalé Sovětské armády, ve kterém byly skladovány jaderné hlavice. Areál měl výměru asi 150 ha a byl rozdělen do dvou částí.  V jedné byly byty asi pro 300 obyvatel, nemocnice, škola, školka, kulturní sál, obchod, vodárna, kotelna, hřiště. Ve druhé části areálu byly v podzemí dva železobetonové sklady pro jaderné hlavice s kompletním zařízením a kontejnery pro jejich přepravu. Dnes je zde zajímavé soukromé muzeum. Budeme- li zde ve správný čas (obvykle v sobotu odpoledne), můžeme jej po předběžné dohodě navštívit.


 Po návratu do Míšova se můžeme ve zdejší restauraci občerstvit a odpočinout si. Naše cesta pak dále pokračuje 2,5 km po silnici od Plzně do malé osady Teslíny. Je to nejvýše položená obec Středočeského kraje.
Na Teslínech se rozhodneme, chceme-li ukončit tento výlet, vrátit se po silnici do Rožmitálu a celou trasu dokončit jindy, nebo budeme-li pokračovat ve výletu po jižních Brdech.

Chceme-li hned pokračovat, odbočíme na Teslínech ze silnice po zelené značce vpravo a dojedeme ke Spálené boudě (mezietapa A, 2 km)

spojka A

pokračovat na podrobnosti trasy A2