Obsah
PAMÁTKY
Zámek
Původně blatný hrad nechal po polovině 13. století postavit Oldřich z rodu Buziců. Podle pověsti byl hrad obklopen šípkovými keři a to dalo zřejmě podnět ke vzniku názvu Rosenthal, který by později počeštěn na Rožmitál. V 16. století byl hrad prodán Gryspekům z Gryspachu a přestavěn na renesanční zámek. Od roku 1623 sloužil jako letní sídlo pražského arcibiskupa. Ve 20. století zde byly byty a kanceláře Státních lesů. V současné době není zámek ve vlastnictví města ani státu, pro veřejnost je přístupný v sezoně vždy v sobotu a při zvláštních akcích. více informací
Kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále
Farní kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále je nejstarší památkou města Rožmitála pod Třemšínem, dominantou Starého Rožmitála a spolu s bránou, farou a kaplankou také chráněnou kulturní památkou. Gotické portály, objevené při opravách kostela v 70. letech 20. stol., jsou odborníky datovány do let 1230 - 1240. Kostel byl tedy pravděpodobně postaven v první čtvrtině 13. století. O dřívější podobě tehdy gotického kostela víme jen velmi málo. Byl postaven ve tvaru kříže, měl samostatnou zvonici, boční gotický vchod, obehnán byl hradbami s dvěma branami. Uzavřený areál dotvářel rozrůstající se hřbitov, později vznikla fara a kostnice (dnes kaplanka). Již od pradávna byl kostel zasvěcen Povýšení sv. Kříže.
V letech 1729-31 za působení faráře Václava Vavřince Hoffmistra Přeštického (†1737) byl kostel přestavěn do barokní podoby, zrušen boční vchod, rozšířen kůr, věž byla přistavěna k chrámové lodi. Zůstal jen tvar kříže, jejž má kostel dodnes, a zbytky žebrové klenby v kapli sv. Václava. Věž byla zakončena cibulovitou šindelovou bání.
Ke kostelu se kdysi přimykal starý hřbitov, jenž sloužil jako hřbitov farní do roku 1854. Tehdy byl pro nedostatek místa zrušen. Zřízen byl nový hřbitov, tentokrát dál od kostela. Starý hřbitov dnes připomínají jen závěsné desky a pomník faráře Šolleho.
Vedle starých gotických portálů datovaných do let 1230-40, dvou křtitelnic - kamenné ze 14. století a cínové z roku 1596 - a litinového náhrobníku z roku 1759 jsou největším skvostem kostela historické varhany, někdy též nazývané Rybovy, pořízené díky úsilí faráře Antonína Platnýře v roce 1750, dílo Martina Palečka z Netolic, na nichž v letech 1788-1815 hrával starorožmitálský regenschori Jakub Jan Ryba. Jedná se o barokní dvoumanuálové varhany, jejichž více než 700 píšťal je soustředěno v krásné pozdně barokní (rokokové) skříni. Jejich tóny zvou po celý rok stovky návštěvníků k poslechu úryvků České mše vánoční J. J. Ryby a o Vánocích k účasti na štědrovečerní bohoslužbě spojené se slavným a jedinečným provedením této skladby.
Na starorožmitálské faře působila řada kněží, mezi nimiž k nejvýznamnějším patří Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české, který zde farářoval v létech 1524-7. Od roku 1972 do roku 1978 byl v Rožmitále farářem P. PhDr. Miloslav Vlk. V roce 1990, již jako českobudějovický biskup posvětil nové dva zvony farního kostela. Toho roku byl jmenován čestným občanem města. Je také jedním z významných členů Společnosti Jakuba Jana Ryby.
Na hřbitově ve Starém Rožmitále jsou mimo jiné pochováni:
Jakub Jan Ryba (1765 - 1815), hudební skladatel, kantor, národní buditel a autor slavné České mše vánoční ”Hej, mistře...” z roku 1796. Ostatky skladatele sem byly v roce 1855 přeneseny z bývalého morového hřbitova (u Nového rybníka), kde byl pochován jako sebevrah.
Ferdinand Brož (1802 - 1881), učitel, po Rybovi největší osobnost rožmitálského školství, autor nejstaršího Rybova životopisu, iniciátor stavby budovy obecné rožmitálské školy na náměstí, držitel záslužného stříbrného kříže s korunou.
Karel Daniel Gangloff (1809 - 1879), lesmistr v arcibiskupských službách a vynálezce přístrojů pro lesní geodézii a strojů pro zpracování dřeva.
Ing. František Hofmeister (1875 - 1950) bratr spisovatele Rudolfa Richarda Hofmeistera, zakladatel skautingu na Rožmitálsku (1911), městský tajemník a první rožmitálský meteorolog.
Pomník Dr. Josefa Arnošta Ryby (1795 - 1856), nejstaršího syna Jakuba Jana Ryby, stavovského očního lékaře děkana lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy university v Praze byl z iniciativy Společnosti Jakuba Jana Ryby přenesen z Olšan v roce 1993. I přes veškerá pátraní po jeho ostatcích, tyto nebyly ve zmíněném hrobě na Olšanech nalezeny.
Filiální kostel sv. Jana Nepomuckého
Původnímu podhradí, dnes náměstí s městskou památkovou zónou dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vystavěn v roce 1729. Dlouhou dobu byl pouze kaplí, bez statutu filiálního kostela. V letech 1904 - 1905 byl přestavěn v neobarokním slohu podle návrhu architekta Josefa Fanty a 8. října 1905 slavnostně konsekrován (vysvěcen). Byl nově vybaven, pořízeny byly též nové varhany. Za starého kostela zůstal kůr, vedlejší oltář Panny Marie a zvony, který byly zrekvírovány za války. Hlavní oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého a oltář sv. Václava jsou nové. Jakub Jan Ryba v městské kapli také hrával, ale původní varhany se zde nezachovaly.
V současné době je městský kostel pro svoji výhodnější polohu využíván k bohoslužbám častěji než kostel farní. Hlavní svátky a nedělní bohoslužby se však konají vždy ve Starém Rožmitále.
Městský hřbitov se nachází na okraji města, za kruhovým objezdem směrem na Tábor (Březnici).
Na městském hřbitově jsou pochováni:
Rudolf Richard Hofmeister (1868 - 1934), rožmitálský rodák, spisovatel, autor rozsáhlého dílo o pravěku, ale též knih regionálně zaměřených.
Karel Josef Beneš (1896 - 1969), spisovatel, autor knih: Uloupený život, Červená pečeť, Kouzelný dům
Ervína Brokešová (1900 -1987), manželka K. J. Beneše, slavná houslová virtuózka, žákyně Otokara Šefčíka.
MUDr. Adolf Růžička (1851 - 1941) - první rožmitálský fotoamatér. Část jeho rozsáhlého fotografického díla lze zhlédnout v rožmitálském muzeu.